Jak vést degustace

Degustace piva je zábavná forma pití, kdy v krátkém čase ochutnáte větší množství piv, aniž byste se opili.

U nás v pivovaře máme rádi slepé degustace, kdy konzumenti nejsou ovlivnění značkou a až na konci se dozví, co bylo co. Celkem jich máme na kontě už... (trapné ticho, počítání na prstech) ...ehm, docela dost a dá se říct, že už je máme na háku. Proto by bylo fér se o detaily organizace podělit, abyste si mohli jednu takovou udělat doma, ještě to vylepšit a pak nám o tom napsat. Nebo jen proto, že budete lépe připravení na pivní smršť v Kněžičkách.

Následuje pár hlavních rad, které považujeme za kruciální (v pořadí dle důležitosti):

  1. Degustace vždy jen jednoho pivního stylu. Význam degustace chápeme jako hodnocení značek v rámci stylu, čili výčepní, ležáky, ale, stout, queuze, atd... Nemá cenu si mezi desítky poslat jednu IPA, protože bude převoněná a celé to rozstřelí.
  2. Maximálně deset vzorků. Plusmínus. Při větším množství se ztrácí pozornost a ani nás už to pak nebaví. Málo vzorků se zase rovná málo piva a to je blbě.
  3. Protokol. Deset vzorků si nikdo nepamatuje, tak je lepší si to napsat. Ukázku protokolu z poslední degustace najdete dole mezi obrázkama a taky v excelu pro Vaše použití.
  4. Menší počet lidí. Cca do dvaceti lidí max. Pak se už lidi začínají překřičovat a obsluha přestává stíhat.
  5. Dvě až tři sady sklenic. Sady střídat, jedna se vyprazdňuje a druhá myje/naplňuje.
  6. Zajímavé místo. Rozhodně není nutné, nýbrž jen zábavné. Je dobré zachovat přístup k vodě na odmývání sklenic. Vhodně poslouží i obývák, ale proč to neudělat na petřínské rozhledně?

Na začátku je potřeba všem říct, jak fungují jednotlivé hodnocené vlastnosti v protokolu.

Obvyklé spory jsou o říz. Většina lidí nemá představu co to je (jednou jsme se například dozvěděli, že je to pocit, když se tááááákhle napiju.). Říz je míra nasycení CO2 a projevuje se štípáním na špičce jazyka. Hořkost se zase pozná vzadu na jazyku. Podstata hodnocení je subjektivní názor jednotlivce. Neexistuje žádná centrální pravda, že to má být takhle, nebo jinak.

Degustace nám trvá obvykle tak hodinu. Do skleniček se leje po panáku piva a často to zbývá. Na deset lidí bohatě stačí půllitr piva. Někdy je fajn si přibrat mezi sebe i profi degustátora, aby občas řekl svůj názor na chuťe a vůně.

Důležité je i jídlo, kterým se postupně zajídá v průběhu. Vhodnou volbou jsou málo aromatické sýry, rohlíky, salát a tak. Ale proč si neudělat super jízdu třeba s chilli papričkami 🙂

Poslední degustaci desítek 1.7.2017 jsme udělali na valníku se slámou před pivovarem. Degustovala se piva: Pepinova desítka Nymburk, Gambrinus 10%, Braník 10%, 10.V.R3 Záhora,  10.US.R1 Záhora, Únětice 10%,, Létající chroust Summer Ale, Krkonošský Medvěd Summer Ale, Kozel černý 10%, Černá Záhora 10%

Pozornější si jistě všimli, že jsme se posouvali ledabyle přes tři styly. A byla to pro nás o to větší zábava tyhle pravidla porušovat.

VZ

PROTOKOL: 2017-07-01-protokol-degu

 

Comments are closed.